Cukrovka není nemocí starších lidí, naopak přibývá dětských pacientů, a to s diagnostikovanou diabetes 1. i 2. typu. Jak poznat její projevy – a především co dělat, aby mohlo dítě s danou diagnózou plnohodnotně žít?
V čem se liší 1. a 2. typ cukrovky?
Zatímco diabetes 1. typu vzniká nezávisle na stravě a zvyklostech (organismus zkrátka přestane vyrábět inzulín), v případě 2. typu tkví příčiny v životosprávě. Pro oba typy platí, že k nejčastějším příznakům patří zvýšené močení a pití. K nim se přidávají další signály – od rychle klesající hmotnosti přes celkovou slabost až až po zvracení či kolaps.
Pokud jste u svého dítěte zpozorovali některé z příznaků, které by mohly souviset s cukrovkou, navštivte praktického lékaře. Ten odebere moč a nechá ji vyšetřit.
Jak vypadá jídelníček dítěte s cukrovkou?
Správná skladba jídelníčku je alfou a omegou každého diabetika. Důležité je také množství – v ideálním případě se vhodné jídlo rozdělit na 3 hlavní jídla (snídaně, oběd, večeře) a 3 svačiny (dopolední, odpolední a večerní před spaním).
Hladinu glykémie však ovlivňují také další faktory, například míra tělesné aktivity. Pokud se díte namáhá, mělo by mít připravenou dávku inzulínu.
Jak se píchá inzulín?
Pokud je dítěti doporučena aplikace inzulínu prostřednictvím inzulínového pera, musí se rodiče naučit správnou techniku. Děti od cca 5 let jsou schopny inzulínové jehly používat pod dohledem, většinou si ale inzulín aplikují až starší děti. Inzulín se obvykle píchá do přední strany stehna, zevní strany paže, horní zevní čtvrtiny zadečku nebo přední strany břicha.
V hlavní roli správný přístup
Rodiče dětí s diagnostikovanou cukrovkou by měli v rámci výchovy posilovat jejich zdravou osobnost a charakter, učit je vést samostatný život a dodržovat návyky.